';

Zájezd na medovou pouť a k př. Ing. Janu Jindrovi do Roudnice


V letošním roce, tj. v roce 2018, jsme po roční odmlce navázali na tradici pořádání poznávacích zájezdů se včelařskou tematikou. Naplánovali jsme cestu do Kolče na včelařskou pouť a odpoledne k př. Janu Jindrovi do Roudnice. Zájemci a účastníci zájezdu měli sraz u ,,MÁJE"  v sobotu dne 30.06.18 a to v 7.30 hod. Bylo potěšitelné, že ke stálému jádru cestovatelů přibyli i noví zájemci. Je dobré přeci zjistit, jak stejnou práci i problematiku chovu včel zvládají jinde a třeba efektivněji.
Pouť v Kolči byla na nádvoří bývalého zámečku podnikatelů bratří Švarcových.V celém areálu zámečku probíhá rekonstrukce, která je částečně hrazená ze vstupného z akcí konaných na nádvoří. Nejprve jsme prošli jednotlivé stánky, abychom se zorientovali co kdo nabízí. Nejdelší zastávka byla u stánku s medem, kde vystavoval svoje produkty předseda kladenského spolku včelařů, který nás informoval o včelaření v tomto regionu. Navštívili jsme také muzeum v opraveném křídle zámečku.Celá stálá expozice byla velmi pěkně udělaná a byla věnována historii chovu včel, a vývoji úlů, včelařských pomůcek, medometů, lisů na mezistěny a dobovým učebnicím včelaření a časopisů. Dozvěděli jsme se, že již někde v letech kolem r.1850 bratři Švarcové vyráběli úly i celé včelnice, které dodávali  zájemcům o včelaření, včetně pomůcek i medometů, které také vyráběli. Pro začínající včelaře pořádali nedělní školu včelaření.
V Roudnici jsme se sešli s př. Jindrou na obědě, kde jsme nejen diskutovali o předešlém, ale hlavně zpovídali a vyzvídali co má pro nás připraveno nového. Po obědě jsme se přesunuli na jeho včelnici, kde nás provedl a informoval co a jak dělá. Včelaří na rámkové míře 39x14 v nástavcích a 39x28 v plodišti. Dna má svařena z jeklových profilů a jsou pozinkovaná. Na tomto dnu je dřevěný rámeček s česnovým uzavíratelným otvorem. Dno je síťované s možností vložení varroa podložky. Plodiště se skládá z jednoho vysokého nástavku a jednoho nízkého nastavku, který slouží jako medná komora, nad plodištěm má mateří mřížku a případně další medníkové nástavky.Velkou výhodou vekoplošného rámku je bezbariérový prostor pro matku na kladení a snadný dosah pylových a medných zásob pro včely a to hlavně hlavně v zimním a jarním období. Úly má umístěny v řadách na kovových pozinkovaných profilech.Přemísťování úlů pro kočování provádí vlastnoručně vyrobeným rudlíkem. Materiál jeho nástavků je 3 cm extrudovaný polystyrén, kterým nahrazuje původni papírové nástavky vlastní výroby.  Desinfekci rámků provádí horkým louhovým roztokem.  I přes tato opatření ztratil vloni 2/3 včelstev. Dle jeho názoru šlechtěním matek může dojít k poklesu přirozené imunity matky, na vině je i znečištěné životní prostředí, elektrosmog  aj.. Hlavní příčinu vidí v kořistnickém způsobu zemědělství, které doprovází nadužívání agrochemikálií a pěstování monokultur na obrovských plochách. Atypický rozměr rámků mu vyhovuje a také zřejmě odrazuje nenechavé taky včelaře na opuštěných kočovných stanovištích.  Dle jeho slov kočuje v okruhu 7 km. Nástavky s medem odváží do své medárny, kterou má vytvořenou z garáže. Odvíčkování nám názorně předvedl pilovým nožem na pečivo. Veškerý vytočený med dává do míchacího zařízení pro sjednocení chuti. Tímto zařízení může upravovat i vlhkost medu. Mezistěny si vyrábí sám z vlastního vosku, který desinfikuje řízenou teplotou. Z  voskových polotovarů vyrábí mezistěny na válcovacím zařízení s hladkými a gravírovanými válci vlastnoruční výroby..Po rozloučení plni dojmů a informací jsme našli cestu domů a všichni jsme se v pořádku vrátili.
Jiří Plaček, 23.6.2018

Zpět